Hukvaldský hrad, jehož zřícenina se nachází na dvou vrcholcích kopců v pásmu Palkovských hůrek, patří k největším v naší zemi. Tato hradní pevnost má délku více než 300 m a obvod hradebnich zdí dosahuje délky 800 m.
Založil jej v první polovině 13. století hrabě Arnold z Hückeswagenu, který byl členem královského dvora českého krále Přemysla Otakara I., jsko strážní pevnost chránící obchodní cestu z Moravy přes Příbor a Frýdek do Polska. Již od druhé poloviny 13. století byl hrad většinou majetkem olomouckých biskupů, i když byl často zastavován.
Hrad Hukvaldy se stal mohutnou pevností
K významné přestavbě hradu došlo v 16. století, kdy byl vybudován systém nového opevnění a byly postaveny nové budovy spojující západní a východní křídko hradu a hrad se stal mohutnou pevností. V téže době byla postavena hradní kaple sv. Ondřeje, která byla později barokně upravena.
Na hradě však nebyla studna, nejblišší takzvaná Bílá studna se nacházela 300 m od hradu a voda z této studny byla na hrad přepravována v sudech. To však v případě obléhání hradu nepřícházelo v úvahu. Na hradě bylo sice vyhloubeno několik kamenných cisteren, do kterých byla sváděna dešťová voda, ale to bylo pouze provizorní řešení.
V roce 1580 se proto olomoucký biskup rozhodl na hradním nádvoří vyhloubit studnu. Na hrad byli povolání stavitelé až z Itálie, hradní studna byla hloubena celý rok a dosáhla hloubky 172 m. Tato studna se tak stala jednou z nejhlubších v Evropě.
Však také její vyhloubení nebylo zrovna levnou záležitostí. Za vyhloubení studny se zaplatilo 300 zlatých, což v této době představovalo čistý roční příjem celého hukvaldského panství. Stálo to ale za to, hrad Hukvaldy se tak stal téměř nedobytným hradem.
Hrad plnil také úlohu ochránce obyvatel hukvaldského panství, zejména za třicetileté války. Hrad tak postupně odolal nájezdů Valachů pod vedením Adama z Víckova, devítiměsíčnímu obléhání dánských vojsk generála Mansfelda a dvojímu švédskému obléhání.
Hukvaldy byly ještě v 17. století naposledy přestavěny a z hradu se stala mohutná barokní pevnost. Požár z roku 1762 proměnil hrad, který nikdy nebyl vojensky dobyt, ve zříceninu. Již v 19. století byla romantická zřícenina hradu hojně navštěvována turisty, její vhled však značně narušilo bezohledné boření zdí pro laciný zdroj stavebního kamene. V současné době se hrad postupně opravuje a renovuje.
Hradní expozice
Na hradu je umístěna vstupní expozice, která je věnována jeho stavebnímu a historickému vývoji. Pěkně opravená barokní kaple sv. Ondřeje je využívána ke koncertům. Zdejší hradní věž skýtá široký rozhled na Moravskou bránu, nivu řeky Odry až k Oatravě a hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd. Areál hradu je také každoročně dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
Klenotem mezi beskydskými lesy této oblasti je obora o rozloze 475 ha, obklopující hrad Hukvaldy. Byla založena již v roce 1567. Za její vznik vděčíme biskupovi Vilému Prusíkovskému z Vacíkova. Ten zde potřeboval umístit dvacet bílých daňků, jako dar císaře Maxmiliána I. za prokázané služby. Dnes zde hukvaldskou oboru obývají nejenom daňci, ale také mufloni, jeleni sika, bažanti královští a další zajímavá zvěř. Větší pravděpodobnost spatřit něco ze zdejší fauny je v podvečer.
Velmi rozmanitá je scenérie při procházce oborou. Najdete zde aleje staletých dubů, lip, kaštanů a buků, ojedinělé obrovité jilmy, javory, břízy a habry, travnaté svahy zdobené vyvracenými torzy letitých kmenů a překrásné partie jehličnatého lesa. To vše okouzlí návštěvníka svým jedinečným půvabem. V oboře najdete také pomník Lišky Bystroušky a přírodní divadlo.
Památník Leoše Janáčka
V centrální části obce Hukvaldy můžete navštívit památník zdejšího rodáka a světoznámého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Ve vilce, ve které se památník nachází si navštěvnící mohou prohlédnout kuchyň, salon, ložnici a pracovnu. Jednotlivé místnosti dokumentují jeho uměleckou činnost, dále obsahují literární práce a rukopisy o jeho životě a díle. Můžete se zde také zaposlouchat do Janáčkovy tvorby.
Expozice Tropic
Rodiny s dětmi by měli dozajista navštívit v Hukvaldech expozici Tropic s asijskou zahradou a tropickými skleníky. Jsou zde masožravé rostliny, bonsaje a kaktusy. Návštěvníci uvidí také například pumu, tukana, leguána, okrasné bažanty a mluvící papoušky. Pro děti je zde rovněž přichystán výběh králíků a morčat.
Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce IV. Zajímavosti z moravských a slezských hradů a zámků, Nakladatelství Kknihy České Budějovice, 2017